close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Prosinec 2015

Čočka vs. Bonbóny

25. prosince 2015 v 19:31 | Kujelka |  Masarykáč
Milí čtenáři,
i když jsou už prázdniny a to znamená, že do školy přijdou jen ti největší blázni...tak i přes to mám pro Vás menší story.
Byl poslední den školy a my měli již zmíněnou laťku (viz článek Popelka na Havaji). Odehráli jsme svou scénku a zasmáli se nad scénkami ostatních tříd. Pak došlo na rozdávání dárků...no a jako první vylosovaná třída byla 3.B (nebo 3.A? Hups...nevím), která losovala třídu a té pak předá svůj dárek...nečekaně to byla kvinta (my). S úsměvem nám podali obrovskou bednu (nekecám vážně byla velká!) ve které jsme našli hromadu bonbónů a jiných sladkostí. My jsme dále losovali třídu...1.A...no s velkým výbuchem smíchu jsme jim předali náš dárek...jeho obsahem ale nebylo nic sladkého. Vlastně jsme jim právě předali vlašské ořechy, čočku, hrách, nalámané rýžové chleby (takový ten "polystyren" kdyby někdo nevěděl) a jako bonus jablko. Ehm...ano bylo to trapné ale tak co už. Další třídy měli dárky jako ponožky, ovoce a sladkosti. Ovšem neměli jsme úplně nejhorší dárek. Jedna ze tříd překvapila svou originalitou. Měli kyblík s vodou, jehož obsah vychrstli na ty, které si vylosovali. Takže si odnesli pouze mokré oblečení. A i když jsme neměli ten nejhorší dárek, tak si stejně myslím, že se prvákům budeme ještě dlouho obloukem vyhýbat...

S láskou...vlastně bez lásky
Kujelka

Pondělní disciplíny

18. prosince 2015 v 17:44 | Kujelka |  Masarykáč
Milí čtenáři,
když už jsem začala o našem úžasném úterku mohu se také zmínit o pondělku.
Letošní novinkou je soutěž mezi třídami vyššího gymnázia. Jde o to, že jsme se (né všichni) přihlásili do disciplín typu: logická, chemická, biologická, češtinářská (a určitě jich bylo mnohem víc...) olympiáda; různé sporty; šachy...a další, které si nepamatuju. Když se ke mě dostal papír s disciplínama a já je začala pročítat, myslela jsem, že s holkama umřem smíchy. Samé nudné šprťácké olympiády...a najednou něco s názvem "uvař co umíš". Jakože wtf? Smějící se No a potom další perla "přesaď si svou kytku" Smějící se. To už na nás bylo moc. Po chvilce vtipů a narážek...nás smích přešel...kdo to asi bude uklízet??? Nakonec jsme se shodly, že nižší gympl. No a aby jsme nebyli pouze škola botaniků a kulinářů...zakončíme to trochou hazardu. Texas hold'em poker to jistí. Myslím, že pondělí bude zase super. Asi tak jako úterý. Aneb předehra pro naše kokosy a hula-hula tanec. Ale o tom už víte.

S láskou...vlastně bez lásky
Kujelka

Jelly Beans

16. prosince 2015 v 15:26 | Kujelka |  Masarykáč
Milí čtenáři,
včera ráno jsme se spolužačkami jako vždy seděly v kruhu kolem jedné lavice a probíraly vše možné i nemožné. Najednou jedna vytáhla z batohu neidentifikovatelnou krabičku. Po chvilce uvažování nám došlo co je obsahem...oblíbené Jelly Beans. Všem nabídla, ovšem každý měl strach že schytá třeba velmi "chutný" ušní maz, či jiné chutné objekty. Po asi pěti minutách nám řekla že nejsou orginální...takže obsahují pouze dobré příchutě. Ano po těchto slovech je chtěli všichni. Ovšem...do dobrých Jelly Beans to mělo daleko. Věřte mi, že příchuť lékořice byste nechtěli...a z toho plyne...nekupujte Jelly Beans v Makru! Pokud ano tak pouze na vlastní nebezpečí...i zdánlivě dobré příchutě jsou odporné.

S láskou...vlastně bez lásky
Kujelka

Popelka na Havaji

16. prosince 2015 v 15:16 | Kujelka |  Masarykáč
Milí čtenáři,
dnes Vám povím o naší skvělé divadelní hře. Jak jistě víte, příští úterý je poslední školní den a proto se neučí. Na mém gymnáziu je tradicí tento poslední den uspořádat laťku a všechny třídy musí sehrát krátké divadlo na určité téma...letos je to Havaj. No abych Vám to přiblížila, dokážete si představit Popelku na Havaji? Ne??? Tak naše třída má tak bujnou fantazii, že tuto nereálou věc...zrealizovala. Ano pointa je stejná Popelka žije se svou macechou a nevlastní sestrou...jde na ples a tam se zamiluje do prince...ani ztráta střevíčku nechybí. Ovšem...nežije v malé zasněžené vesničce, ale za čtyřmi palmami a pěti moři. Místo tří malých oříšků má tři velké kokosové ořechy. No a nakonec jí ořechy nevykouzlí šaty, šperky a kočár...ne obsahem oříšků jsou žabky, letní sukně a surf. Popelka také nezamíří na ples, ale na plážovou párty kterou koná uznávaný vlastník nejvetší ananasové farmy Havaje. Je zde plno "Hula-Hula" tanečnic (mezi ně patřím i já). Popelka a "princ" se do sebe zamilují...trochu toho vypijou a "společensky unavená" Popelka ztrácí svou...žabku. Následující den jí "princ" najde vrátí žabku a jdou spolu surfovat...a aby toho nebylo málo má to i skvělý závěr...oba dva sežere žralok. A takto vypadá Popelka v podání naší kvinty.

S láskou...vlastně bez lásky
Kujelka

Hlášky

15. prosince 2015 v 17:00 | Termísek |  Havlovka
Milý čtenáři,
rozhodla jsem se, že pro vás sepíšu nejzajmavější hlášky našeho třídního.
1) Vy jste ale lampion...
2) Haló, někomu tu plácá víko...
3) Vy si snad ze mě děláte sudokopytníky...
4) Kolik vám je? 16? To jsem nikdy neměl...
5) Chcete? (na záchod) Tak běžte. Já vám to vidím na očích. (odešla) Svítila jí kontrolka....
Smějící se
A jako bonus, jedna příhoda co se dnes stala.
Byla hodina biologie a měli jsme psát test. No jako obvykle jsme to okecali a nepsali jsme. Abyste rozumněli, pokud zrovna nepíšeme test zkouší 3 lidi, nejlépe dobrovolníky. Takže se zeptal: "kdo to neumí?" - přihlásila se skoro celá třída. "a kdo to umí?" Přihlásli se 2 kluci. "Výborně, takže máme dobrovolníky :D ". Ti dva vypadali, že by radši napsali během dne dlouhou seminární práci, ale nakonec to zvládli statečně a nás zachránili od špatných známek :)
Buďte happy jak tři grepy
Termísek

Homo.......australo.....

14. prosince 2015 v 14:30 | Termísek |  Havlovka
Milý čtenáři,
tahle příhoda se už sice stala docela dávno, no i tak si nemůžu pomoct a musím vám ji sem napsat :D
Byla zrovna hodina biologie a náš (teď už bývalý) učitel se ptal na náhodne otázky po třídě. Otázka, která zněla - Jak se jmenuje první předchůdce člověka? - nám přišla velmi primitivní, no našemu spolužákovi, který měl odpovědět, už tolik ne. I přes velmi hlasité napovídání celé třídy nic neslyšel. Proto se náš učitel rozhodl že mu dá alespoň nápovědu. - napovím, že není z rodu homo -. No moc to nepomohlo. Splužák začal přemýšlet, ale vypadlo z něj toto: "no...homo australo....paletus?" Celá třída lehla smíchy :D homo australopaletus, který není z rodu homo. Učitel vypadal, že mu něco udělá. Asi po 5 minutách smíchu, kdy jsme opravdu brečeli, jsme mu řekli správnou odpověď (australopithecus) a pokračovali ve výuce.
Stalo se vám něco podbného? Dejte vědět do komentářů.
Buďte happy jak tři grepy
Termísek

Pozdrav našeho třídního

13. prosince 2015 v 15:36 | Termísek |  Havlovka
Ahoj,
toto je trošku kratší (ok hodně krátký) příběh. Náš třídní učitel má ve zvyku nás zdravit pokáždé jinak. Kromě pozdravů v různých jazycích (např.hyvää päivää - finsky) i takové jako nazdar zvrhlíci (tak nám říká pořád). Zatím nejlepší pozdrav souvisí s filmem Asterix a Obelix Olympijské hry. Je tam slavná hláška - ave já. Pro ty co to neznají přikládám video ;). Málem jsme umřeli smíchy :D v podání našeho třídního to bylo mega.
Stalo se vám někdy něco podobného? Pište do komentářů :)

Buďte happy jak tři grepy
Termísek


Senilní profesor?

13. prosince 2015 v 13:05 | Kujelka |  Masarykáč
Milí čtenáři,
dnes Vám povím naší story z tělocviku.
Poslední dvě hodinky máme tělocvik…jakožto nováček jsem pouze následovala naši skupinku.
Nikdo netušil jak moc jsem soutěživá…a myslím, že mě všichni podceňovali, protože nevypadám moc jako sportovní typ.
Začala hodina a profesor vešel se slovy: "Tak se mi spočítejte, já jsem tělocvikář né matematik…" Všechny jsme se začaly smát a jedna spolužačka to zakončila slovy: "Možná že tady nejde o matematiku…možná jste jen senilní" Všichni (i profesor, který všechno bere jako vtip takže je úplně v poho) jsme se začali nekontrolovatelně smát. Po chvilce následovala rozcvička…potom pár her na rozehřátí, no však to znáte.
Potom nám rozdal volejbalové míče, že si procvičíme odpaly a tak. Po chvilince vysvětlování a ukazování co a jak (pro mě naprosto zbytečně protože volejbal hraju dobře) nám chtěl ukázat podání…neúspěšně. Všichni jsme se zase začali smát a profesor nám podal míč se slovy: "Jsem už prostě senilní no…mám nárok na chybu no ne?" a se smíchem si šel sednout. Nakonec jsme stejně hrály futsal. Na začátku hry jsem jenom takzvaně "zahřívala lavičku", protože jsem se to chtěla naučit pořádně hrát. Když jsem šla po chvilce do hry, ukázala se moje soutěživost a…tak trochu…brutálnost Nevinný
Netrvalo dlouho a vedly jsme 1:0. Následovalo další střídání. Měla jsem už namířeno zpátky na lavičku, jenže potom mě spolužačka vrátila do hry se slovy: "Né ty nikam nejdeš! Zůstaň tady! Jsi dobrá!" Potom další minuty hry…stále 1:0. Myslela jsem, že to máme vyhrané a tak jsem šla teda střídat…asi chyba hele…konečné skóre bylo 1:1…nevadí. Na konci hodiny nám profesor se smíchem řekl: "Dámy nikam…pěkně si ukliďte branky…já jsem moc senilní na to abych to tahal!" Další nekontrolovatelný výbuch smíchu. Takže závěr tělocviku? Máme "senilního", vtipného profesora…YES!

S láskou…vlastně bez lásky
Kujelka

1. den na vyšším gymplu

13. prosince 2015 v 12:00 | Termísek |  Havlovka
Přechod z nižšího gymnázia na vyšší je pro každého těžký (stejně tak jako přechod ze základky na střední). Loučíte se se svými starými učiteli (no dobře, spíše slavíte, že ty tyrany už nikdy neuvidíte) a jste nervózní z nových. Já osobně jsem se docela bála našeho nového třídního, ale nakonec je vážně super :). Takhle vypadal můj první školní den v tomto roce.:
Ranní vstávání. Nejhorší věc jaká snad existuje, zejména po prázdninách. No nic. Vsatala jsem a nějakým záhadným způsobem jsem se nachystala do školy. Moje mamka, učitelka, taky nevypadá zrovna 2x nadšeně. Ani nevím jak jsem se dostala do školy. Jediné co jsem vnímala byla nervozita, ospalost a težký nezájem všech žaků, kteří vypadali, že by raději pomáhali rodičům doma, než aby šli do školy. Vešla jsem do školy a šla se podívat jakou třídu nám přidělili. Fyzika. Berou mě mdloby. Nejvzdálenější a nejzapadlejší třída na škole. Už vidím tu celodenní chůzi po schodech sem a tam. Pokouším se to brát optimisticky. Alespoň budeme mít pěkné zadky, shodujeme se s ostatními spolužáky,kteří vypadají stejně nadšeně. Statečně se vydáváme do třídy. Za zvuků funících spolužáků přemyšlím, že i cesta do Mordoru je jednodušší. Stojíme před třídou a psychicky se připravujeme na zabrání nejlepších míst. 3...2...1... Rozrážíme dveře a zabíráme místa. Boj na život a na smrt. Vždyť to znáte. Každý chce sedět co nejdále, což se mi zrovna 2x nepoštěstilo. Sedím ve druhé lavici u okna. Netrpělivě vyčkáváme na zvonek a probíráme naše prázdniny. Zvoní. Otevírají se dveře. Dovnitř vstupuje obrovský...kulatý (ne vážně, připommíná širokého z pohádky Dlouhý, Široký a Bystrozraký)...učitel s kšandama. "No nazdar," zní jeho první slova a sedá si za katedru. Snažíme se nesmát, ale nejde to. Už teď víme, že to bude super třídní. Ty dvě hodiny jsme nějak přežili a mezitím si zas a znovu přečetli školní řád. Jaká to zábava. Po neskutečně dlouhém monologu našeho třídního se vydáváme domů, kde vyprávíme co nás všechno čeká a nemine. Například kolik budou stát nové učebnice. Jsem ráda, že jsem ten den málem neomdlela jen já, ale i moji rodiče :)

Buďte happy jak tři grepy
Termísek

První školní den

13. prosince 2015 v 11:55 | Kujelka |  Masarykáč
Milí čtenáři,
dnes Vám povím o mém prvním školním dni. Určitě si říkáte: "První den je přece o ničem!" Ale pokud začínáte jako nový student nemusí to být tak lehké. Bylo 10.12.2015 a já byla na cestě do školy. Nesedí Vám datum prvního dne? Bude to nejspíš tím, že jsem přestupovala. A proto začínám tímto prvním dnem.
Jak jsem již řekla byla jsem na cestě do školy. S sebou jsem měla jen pouzdro, nějaký sešit na pár poznámek a samozřejmě...kimono (již deset let dělám Aikido tak se nedivte). Celou cestu autobusem jsem přemýšlela nad různými věcmi...a byla jsem stále více nervózní...Co když se mi stane nějaký trapas? Jak mezi ně zapadnu? Co mám dělat? Nakonec jsem se uklidnila, nahodila svůj bezstarostný výraz a vyrazila směrem ke škole.
Po nějaké době jsem se konečně vymotala z šaten a to jen díky vrátnému (vážně nevím jak jinak bych měla toho týpka co vypadal přitepleně nazvat...). Došla jsem do ředitelny a tam se seznámila se svou novou třídní. Ta mi ukázala jak se dostanu do třídy...vyšla jsem tedy po schodech nahoru...jak to říkala? Doleva, rovně a poslední dveře v pravo? Nebo naaopak? Po pár minutách jsem konečně našla třídu ve které už čekalo asi 12 dívek v mém věku. Jelikož mám vysoké sebevědomí, tak pro mě seznamování nebylo žádným problémem. Během chvilinky jsem se začala dovídat o různých profesorech zajímavé drby. Například, že profesor Informatiky je jemně "úchyl" (jak to tak vidím tak budu nosit na hodiny IKT burku). Nechyběly také sladké řečičky o skvělém, úžasném a dokonalém profesorovi Biologie (podle mě ale jako nic moc...spíš nic než moc). Celý zbytek dne už byl jako každý jiný…smích, drby a další holčičí věcičky.
Na konci dne jsme s holkama sešly dolů do šaten, rozloučily jsme se a já zamířila k východu...ovšem to by bylo moc snadné. Když jsem vycházela po schodech nahoru, uslyšela jsem za sebou klučičí hlas: Hele to je ta nová, že?". Když jsem se otočila stála za mnou skupinka vysmátých kluků, kteří na mě koukali. S úsměvem jsem se otočila a co nejrychleji jsem se snažila dostat ven. Jo…kluci pěkní, Kujelka trapná. První den byl za mnou...a byl mnohem lepší, než jsem čekala. Smějící se

Tento den nebyl asi nijak vtipný, ale byl důležitý a to je ten důvod, proč jsem ho sem zařadila.

S láskou...vlastně bez lásky
Kujelka